BRILIANT – DIAMANT
Nejtvrdší
známý nerost na naší planetě, na Mohsově desetistupňové
stupnici tvrdosti jediný minerál se stupněm tvrdosti 10. Diamanty
vznikly působením vysokých teplot a tlaku v roztavené hornině
uvnitř zemské kůry v hloubce 100–160 km. Díky vulkanickým
erupcím se
poté dostaly takzvanými komíny blíže zemskému povrchu. Nejmladší
diamanty jsou staré asi 100 milionů let, ty nejstarší pak dokonce
až
1,2 miliardy let. V současné době již podmínky pro vznik dalších
přírodních diamantů na Zemi neexistují. První zmínky o nálezech
a těžbě surových diamantů pochází z Indie,
která byla až do 18. století jediným zdrojem diamantů.Diamanty dnes dokážeme opracovávat broušením do různých tvarů. Nejpoužívanější je klasický kulatý výbrus tzv. briliantový (nejméně 56 facet + horní tabulka), odtud je odvozeno nejrozšířenější pojmenování pro vybroušené diamanty, tedy brilianty. Pro hodnocení kvality vybroušených briliantů jsou hlavními kritérii tzv. 4 C (z anglického Carat, Clarity, Colour, Cut), tedy váha v karátech, čistota , barva a brus kamene.
Jako jediný z přírodních drahých kamenů se vyskytuje ve všech barevných odstínech, nejvíce pak v barvě bílé. Díky své tvrdosti byly diamanty již v dávných dobách považovány za tajemné kameny, v antických pověstech se o nich mluví jako o slzách bohů spadlých na zem.